Poradenství děti
Chlapec 8 let. Diagnostika čtení, psaní a pozornosti. Postup nápravy. Závěr – více viz…
- Příběh 8 letý chlapce V. Druhá třída, v doprovodu své maminky. Na začátku školního roku chlapec dostal novou paní učitelku. Od té chvíle se mu zhoršil prospěch. Nedaří se mu čtení a psaní. V poslední době dostává špatné známky. Je z toho smutný, nechce chodit do školy, protože ho to nebaví. Zakázka byla diagnostikovat, zda se jedná o poruchu učení, psaní a jaký zvolit další postup. Přinesli s sebou i sešit, kde ve škole psal V. diktáty a přepis. Nejprve jsem se s chlapcem seznámila a popovídali jsme si o škole. Sešit jsem si prohlédla. Chlapce jsem nechala přepsat pár slov a několik jsem mu jich i nadiktovala.
Závěr – ruka neuvolněná, špatný úchop pera. Pozornost lehce odklonitelná. Zvýšená chybovost díky špatné pozornosti.
Dále jsem mu nechala přečíst krátký text. Chlapec následně, po návodných otázkách povídal o tom, co si z příběhu pamatuje.
Závěr – čtení není zautomatizované. Pletl se při čtení slabik, plete si i jednotlivé hlásky. Reprodukce textu, i po návodných otázkách byla velmi slabá.
Plán nápravy – nejprve jsme s matkou podrobně probrali denní režim. Domluvili jsme se na jeho úpravě. Následně jsme podrobně probrali možnosti nápravy. Bylo zřejmé, že potom, co se mu ve škole moc nedaří, tak chlapec přichází o motivaci do učení. Nejprve bylo důležité najít způsob, jak jej motivovat, aby zažíval úspěch, aby se mu dařilo.
Pro uvolnění ruky jsme zvolili uvolňovací cvičení, pomocí pracovních listů i cvičení z moveterapie pro uvolnění ruky pomocí relaxačních kuliček. Matka chlapci koupila sešit s širšími i pomocnými linkami. Ve psaní se vrátil ke psaní tužkou. Dokud se ruka neuvolní. Při psaní diktátu chlapec začal využívat autodiktát a znaménka psal zároveň se slovem.
Úkolem na doma bylo tedy trénovat uvolnění ruky i přepisu textu.
Pro nácvik čtení jsme se museli vrátit na začátek čtení. Opět začínal se čtením jednotlivých písmen a potom i slabik. Chlapec se postupně učil vyvozovat jednotlivá písmena. Pomocí obrázků, písmenek z molitanu i z modelíny. V okamžiku, kdy mu začalo jít jejich čtení, jsme postoupili ke slabikám. Důležité bylo, že se mu začalo dařit. Plnil zadané úkoly, vybarvoval si zvládnutá písmena. Zažíval první úspěchy. Učil se tím i sebereflexe a zažíval úspěch z dobře splněného úkolu.
Během spolupráce jsme se setkali několikrát, maminka i chlapec doma poctivě cvičili. Domluvili se se školou, kde paní učitelka lépe pochopila chlapcův problém, i ona změnila k němu svůj přístup. Ve škole se mu začalo dařit, začal být i motivovanější pro další učení. Při dalším setkání již hlásili posuny a úspěchy. Dohodli jsme se ještě i o dalším postupu – nácvik očních pohybů, který mu usnadňoval čtení. Začal pomalu číst nejdříve po slabikách, potom celá jednodušší slova. Vše dobře dopadlo. Zlepšila se i spolupráce rodiny a školy. Dnes je z něj veselý chlapec.
NÁPRAVY - Reedukace DĚTI
Dívka 12 let. Diagnostikovaná dyskalkulie z PPP. Plán náprav – reedukací. Závěr. Viz. Níže…
- Případ. Do poradny přišla 12. letá dívka N. Z PPP jí již byla diagnostikovaná dyskalkulie. Doporučení pro nápravu dyskalkulie ve zprávě minimální. Zakázka ze strany rodičů byla, naplánovat a realizovat reedukační cvičení pro jejich dceru. Nejprve jsem si musela udělat orientační diagnostiku matematických schopností, kde se mi podrobně okázalo, kde má dívka problém. Závěr byl, že dívka nemá zafixované matematické představy do č. 20. Nejsou zautomatizované základní matematické operace a rozklady čísel do č. 10. Dalším problémem bylo, slabé porozumění čteného textu. Dívka měla problém s porozuměním slovních úloh.
Postup nápravy – začali jsme názorně pomocí kostek, fixovat rozklady čísel do 5. přidali jsme operace do 5 a výš. Nacvičovali jsme i krokování na schodech. Operace sčítání a odčítání jsme trénovali názorně na kolíčcích i na kostkách. V okamžiku, kdy jsme viděli společně s rodiči, že dívka toto zvládla, tak jsme procvičování rozšířili do 10. Fixovali jsme jednoduché příklady pomocí názoru. Kostek, knoflíků, kolíčků a fazolí. Orientaci na číselné ose jsme znázorňovali na číselné ose i tabulce. Byla to trochu mravenčí práce. Nešlo postupovat rychleji, dokud se pamětní stopa bezpečně neuložila a učivo nezautomatizovalo.
Rodiče docházeli s dívkou na lekce pravidelně každý týden. Dostávali průběžně domácí úkoly a náměty na procvičování. Kontrolovala jsem posuny. Dívka se postupně začala posunovat, strach z matematiky slábl. Dalším postupem bylo, názorné tvoření jednoduchých operací pomocí kostek až do č. 100. Zde si dívka vytvářela početní operace na sčítání a odčítání do 100. Fixovala si číselné představy do 100. Naučila se orientovat na stovkové tabulce.
V další fázi následovalo názorné učení násobení a dělení. Zafixování a zautomatizování postupů. Nejprve pomocí kostek, kolíčků.
V průběhu náprav jsme se učili názorně na příkladech zobrazovat i slovní úlohy. Trénovali jsme i porozumění textu. Dívka četla nejprve po jednoduchých větách, postupně byly zařazované věty delší i delší text. V tomto případě byl, průběh nápravy delší, protože bylo nutné začít na úplném začátku a zafixování číselných představ nebylo možné urychlit, dokud si dívka nebyla úplně jistá. Základní náprava trvala téměř půl roku. Nakonec se podařila, ale do budoucna bylo nutné vždy další látku vysvětlovat za podpory názoru a se zrakovou oporou.
Nápravy - děti
Chlapec 8 let. Diagnostika pravopisu a čtení. Plán náprav – reedukací. Závěr. Viz níže…
- Případ. Chlapec 9 let. Problém ve čtení a při psaní diktátů i přepisu. Zakázka byla diagnostika a nastavení postupu nápravy. Při diagnostice se ukázalo pomalé čtení, častá chybovost a, e, o, u, b, d. Nerozlišování krátkých a dlouhých slabik. Nezralost ve sluchové analýze a syntéze. Chlapec již chodil do třetí třídy, kdy začali s vyjmenovanými slovy. Navíc nebylo zcela zvládnuté čtení a porozumění. navíc chyboval i ve sluchové analýze a syntéze měkkých a tvrdých slabik. Výsledky v českém jazyce byly hodně slabé. Po základní diagnostice jsme se s rodiči domluvili na postupu práce s chlapcem. Při hodinách reedukací probíhal nácvik čtení slabik a postupně i slov. Zařadili jsme rozvoj sluchového a zrakového vnímání (percepcí). Chlapec se nejprve učil znovu čít jednotlivé slabiky. Vyvozovat a, e, i, o, u v textu i b, d. číst jednoduché texty a na kratších větách jsme trénovali porozumění textu. Současně jsme rozvíjeli i sluchové vnímání pomocí bzučáku i jednotlivých cvičení. Dřepy i krokování podle rozlišování krátkých a dlouhých slabik. Následoval rozvoj sluchové analýzy a syntézy měkkých a tvrdých slabik pomocí měkkých a tvrdých kostek i destičky. Rodiče si půjčili i pomůcky domů k domácímu procvičování.
Trénovali čtení, sluchové a zrakové vnímání i pomocí pracovních listů určených k nápravě sluchového a zrakového vnímání.
Na jednotlivé lekce docházeli každý týden. Chlapec se pomalu posunoval. Začínala se u něj pomalu měnit motivace pro učení. Po celou dobu byla velmi důležitá i spolupráce s rodinou i školou.
Dohodli jsme se, že se s chlapcem objednají do státní poradny, aby byly chlapcovy problémy více zohledňované ve škole. Chlapec přesto ke mně v docházce na hodiny reedukací pokračoval. Po rozvoji čtení i percepcí jsme museli pracovat na zafixování a zautomatizování vyjmenovaných slov. Vytvořili jsme si společně i myšlenkové mapy, které chlapci pomohly zafixovat vyjmenovaná slova. Pomohly mu i hra s pexesem a kvarteto.
Pro další učení jsem mu doporučila vytvářet si myšlenkové mapy a přehledy učiva, které mohl mít u sebe při výuce k nahlédnutí v okamžiku, kdy si nebyl jistý pravopisem
Arteterapie
Poradenství děti arteterapie – 13 letá dívka. Absence ve škole, rozvod rodičů. Slabý prospěch. Arteterapie prostředek komunikace. Závěr. Viz níže…
Do poradny přišla 13. letá dívka s problémem s docházkou do školy. Dívce se také poslední dobou zhoršil prospěch ve škole. Každé ráno se potýkala s nechutí vstát. Vymýšlela si různé důvody, proč do školy nemůže jít. Celá situace se zhoršila v době po období, kdy škola probíhala víc jak rok online a navíc se jí rozváděli rodiče. Žijí odděleně.
Nejprve jsem probrala celý problém s matkou, která mi vylíčila celou situaci s rozvodem s manželem. S dcerou už si neví rady. Dcera se odmítá o svých problémech bavit. Uzavřela se jí. Nemluví ani s otcem a odmítá k němu chodit. Nechce chodit do školy a se spolužáky také nekomunikuje.
V další fázi jsem mluvila s dívkou, která byla velmi uzavřená. Málomluvná. Nerozuměla rozvodu rodičů, jediné, co ji na otci vadilo, bylo to že na ní křičel. Se spolužáky se nebaví, protože jim nerozumí. Stydí se za to, jak vypadá, připadala si tlustá, nemotorná. Nechce s tím však nic dělat. Jelikož byla tak uzavřená, tak jsem jí nabídla, zda by mi něco nenamalovala. Zvolila jsem v první fázi malbu zimní královny. Následně jsme si o ní povídali. Dívka měla za domácí úkol zapisovat každý den něco, za co by se pochválila nebo co se jí povedlo. S matkou jsem zvlášť domluvila, že dceři vysvětlí jednoduše důvod, proč se s otcem rozvedli. Při tomto rozhovoru jsem byla přítomná a pomáhala oběma při rozhovoru.
Další hodinu jsme dělali imaginaci na téma můj hrad s trůnem, kde mohla dívka v rámci imaginace oběma rodičům sdělit to jí na nich vadí i to za co je má ráda. Po imaginaci namalovala obrázek, jako výstup z imaginace. Následně dívka popsala celý pocit, který prožívala při imaginaci a bezprostředně po ní popsala. Postupně jsem rozkrývali její pocity prostřednictvím obrázku. Dívce se během jednotlivých návštěv podařilo uvolnit a otevřít. Postupně jsme se dostali k jejím osobním problémům, jako je nepřijímaní své osoby. Ona se uvolnila, naplánovali jsme společně její čas. Zařadili jsme do něj školu, péči o zdraví i volný čas. Díky tomuto jemnému a laskavému postupu se velmi posunula, začala si více věřit, více komunikovat i se spolužáky. Realizovali jsme i setkání s otcem s oběma rodiči. Napětí se uvolnilo. S rodiči dnes již také tráví volný čas je schopná s nimi hovořit i o svých pocitech a plánech. Vzájemně se respektují a komunikují.